Absurdita blogu o zdraví aneb jak jsem začala psát "zdravý" blog a přestala žít zdravě

Na začátku jsem si myslela, že budu přidávat několik článků denně, že to nemůže být nic nereálného. Opak je ale pravdou, článek není napsaný za deset minut a já si necelý týden po založení blogu uvědomila jakou absurditu jsem spáchala. 

Zjišťuju, že se blogování absolutně neslučuje se zdravým životním stylem. Psát blog je časově velmi náročné, pokud chce člověk přidat denně aspoň jeden článek. Je velmi těžké poctivě zdravý život prožívat a ještě o něm psát. Je těžké poctivě cvičit, vařit, fotit, nakupovat, sbírat, chodit ven a pak to ještě publikovat. A ještě do toho samozřejmě plnit povinnosti normálního života, jako třeba chodit do školy (či do práce)!

Začala jsem připalovat jídla a nestíhat, protože mě neustále napadají nápady na nové články a já si je musím hned zapsat. A tak si sednu k počítači, abych si nápad napsala a najednou píšu a píšu a z kuchyně se valí dým nebo mi ujíždí metro… A tak to nechci. Nechci být pěstební dělnice plnící denní normu :D

Mým cílem je, aby se z mého života nevytratila podstata – žít zdravě z vlastního přesvědčení a radosti a ne proto, abych to dala na blog. Nepřemýšlet o tom, co budu dělat, abych to pak mohla nafotit a psát o tom, ale nejdřív to něco udělat a pak si teprve vzpomenout, že nějaký blog mám a tam to můžu dát. 

Pro mě je lepší život žít, než o něm jenom psát. Tudíž nehodlám trávit svůj život u počítače a články nebudou přibývat tak radikálně. Ze začátku se budu snažit přispívat každý den a až se tady utvoří nějaký slušný základ, přibývání zřejmě omezím na párkrát za týden, jednou do týdne, možná méně často, uvidí se. Rozhodně ale nebudu mít připoutaný ruce ke klávesnici a oči k monitoru, když bude venku svítit sluníčko a vy byste neměli taky. Žít se nemá virtuálně, ale reálně. Takže jestli jste ještě dneska nebyli venku mezi lidma, tak šup ven!