Je zdravé jídlo otázkou peněz? Aneb jak jíst zdravě a levně

Ať už se stravujete jakkoli, na jídlo ve většině domácností padá převážná část měsíčního rozpočtu. Jíst se prostě musí a jídlo něco (bohužel hodně) stojí. Mnoho lidí si myslí, že jíst zdravě znamená utrácet tisíce za super-bio-potraviny a podobné produkty. Je to opravdu tak? Můj názor je ten, že pokud chce člověk jíst zdravě, měl by místo vytahování tisícovek z peněženky, radši zapnout mozek.

Jíst zdravě nemusí nutně znamenat jíst draze. Stačí přemýšlet. Mnoho zdravých potravin stojí pár korun, ale jsou často opomíjeny, protože jsou buď neatraktivní, nebo nám je zprotivila školní jídelna. Třeba taková řepa – stojí kolem deseti korun a z jedné řepy uděláte hravě salát pro čtyřčlennou rodinu. Většina lidí ji ale nejí. Proč? Protože jim řepu cpali ve školce nebo ve škole a od té doby se při pomyšlení na tuto potraviny spíš osypou, než aby se jim na ní sbíhali sliny. Přitom řepa se dá upravovat mnoha způsoby a rozhodně nemusí chutnat jako ta řepa, co dávali ve škole k rizotu.

Stejně tak to je s ostatní kořenovou zeleninou – mrkev, petržel, celer. Patří mezi nejlevnější druhy zeleniny, tak proč si neudělat mrkvový salát nebo mrkvovo-celerovou pomazánku, která vyjde na pár korun? Jsou dobré a zdravé!

Stejné je to s luštěninami. Půl kila čočky nebo fazolí vyjde zhruba na 40 korun a uvaříte z nich minimálně dva obědy a výběr je velmi pestrý. Že luštěniny nejíte? To jste ale hloupí! Luštěniny obsahují hodně bílkovin, železo, vápník, fosfor nebo vitamíny skupiny B. Z luštěnin se dá uvařit velké množství receptů, které rozhodně nechutnají jak studená hrachovka s párkem, co do vás tlačily kníraté kuchařky v obědové pauze.

Ještě větší vychytávkou jsou kroupy, které v minulosti tvořily pravidelnou součást jídelníčku každé správné hospodyňky. Proč asi? Jsou levné a výživné! Půl kila krup pořídíte ani ne za dvacku a vykouzlíte z nich hodně - kroupy hodně zasytí. Skvělá je kroupová polévka nebo výtečná staročeská klasika – houbový kuba.

Stejnou pohádku vám povím i o vločkách – kilo vloček stojí pod dvacet korun a využijete je na všechno možné. Už jsem psala o domácím müsli, namleté vločky můžete přidávat místo mouky, můžete z nich péct sladké i slané dobroty. Je to mnohem levnější varianta, než špaldová mouka, která v pražských zdravých výživách stojí 80 (!) korun. Velmi zajímavé, že ve výživě na malém městě může stát korun 38?! Holt poptávka dělá nabídku, že.

S tím souvisí velké téma – BIO. Mají biopotraviny význam nebo je to jen vychytralý tah prodejců, jak si namastit kapsy na důvěřivých vyznavačích zdravého životního stylu? Inu, popřemýšlejte si o tom sami, jestli vám to stojí za to, koupit si bio citron za nehoráznou částku nebo se spokojíte s citronem ze supermarketu. Ano, bio citron není chemicky ošetřen apod., ale kde máte jistotu, že bioprodejce neskupuje levné potraviny od obchodních řetězců a vám je pak jako biopotraviny vesele prodává s vysokohorskou přirážkou?

Samozřejmě u některých potravin je bio kvalita průkazná, a pokud na ně máte peníze, proč si je nedopřát? Nic se ale nemá přehánět, zvlášť pokud na to nemáte. Pokud chcete jíst zdravě, nejste zrovna za vodou a v peněžence obracíte každou korunu, přemýšlejte, než budete platit. Opravdu chcete dávat za tu špaldovou mouku 80 korun, když ji můžete nahradit rozemletými vločkami, které vás vyjdou dvakrát levněji? Opravdu potřebujete bio mrkev? Nikdo vám na zadek nenaplácá, pokud místo bio soli koupíte sůl normální.

A to jsem ještě nezmínila, kolik potravin vám příroda nabízí zadarmo. Chodíte na houby, na borůvky, na maliny? Ne? A že jste z Prahy? Tak zvedněte zadek a udělejte si výlet do lesa. Marmelády, sušený houby, zavařeniny, kompoty, sušený bylinky. To všechno si lze vyrobit za minimum peněz. Ano, musíte to jít sesbírat, přebrat, očistit a zpracovat. Je s tím práce. Ale víte, co? Stojí to za to!

Jíst zdravě neznamená kupovat si zdraví. Jíst zdravě znamená mít pod čepicí a rozumět tomu, co a jak mám jíst.

(Zmíněné recepty brzy na vašich monitorech:)