Jídlo a já

Už od dětství jím skoro všechno. A vyhovuje mi to. Zastávám názor, že nemá cenu se zbytečně o něco ochuzovat, samozřejmě pokud vás to nějak zdravotně neomezuje. Chápu, když jsou lidi vegani, protože mají alergii na laktózu nebo jim maso nedělá dobře. Já ale žádný takový omezení nemám a proto se dobrovolně neomezuju. (Teď doufám, že mě všichni vegani a vegetariáni předem nezavrhnou.) Zároveň ale se ničemu nebráním. Ráda zkouším všechny výživové směry, jsem otevřená všemu. Vařím vegansky i vegetariánky i „normálně“. Moje primární snažení je vařit zdravě. Prostě se neškatulkuju do určitýho šuplíku, nic si nezakazuju, což je pocit ohromný svobody.

Hodně mě v tomto směru utvrdila knížka o vědomém vaření Víme, co jíme od Lenky Žák, která se mi dostala po Vánocích do ruky. Tato paní mi mluví z duše. Proč se omezovat na jeden výživový směr, když můžete čerpat ze všech? (Samozřejmě pokud nejste zarytý ochránce zvířat a jíst maso či jiné živočišné produkty je pro vás neetické.) Základním principem je čerpat ze všech směrů to nejlepší a jíst tak zdravě (a rozmanitě).

Velkou otázkou je maso. Maso jím celý život, ale je pravda, že poslední roky ho jím míň a míň. Uvědomila jsem si, že maso rozhodně nepotřebuju každý den. Ráda si ho dám jednou dvakrát za týden s chutí, ale ostatní dny si bohatě vystačím bez něj. Myslím, že by pro mě nebylo těžké být vegetarián, ale zase na druhou stranu, maso mám ráda a občas na něj ta chuť prostě je. Tak proč si ho odpírat? (Ano, již zmíněné etické důvody, ale to je téma a dlouhé debaty. O tom třeba někdy příště.) Třeba týden nebo dva nejím maso, ale pak si dám klidně tatarák. A světě div se – pokud si k němu neděláte mastný topinky, tak ono to zas tak nezdravý není.

Veganství je pro mě taky velkým zdrojem inspirace ale opět – není pro mě tak motivující, abych se mu plně oddala. Čerpám z něj, ráda dělám alternativy, ale – ty alternativy jsou často velmi tak drahé, že mi přijde zbytečné kupovat pětkrát dražší sójové mléko, když můžu použít kravské. Možná tímto svým postojem ztratím vyznavače jiných názorů, ale toto je názor můj a přetvařovat se kvůli tomu nebudu.

Je klidně možné za rok budu mluvit jinak. Jelikož se před ničím nezavírám a neustále hledám a objevuju nové informace a názory, netvrdím, že mě určitý směr nemůže oslovit natolik, abych mu podlehla. Ale teď to to mám prostě takto. Slečna otevřená všem možnostem :D

Toť asi tak v kostce vše. Zkrátka se snažím jíst vše, co mě může nějak obohatit (a samozřejmě občas i ochudit), nejsem žádná světice, co si nikdy nedá brambůrky nebo Coca Colu. Hřešit se občas musí, ale zdravá strava by měla rozhodně převažovat.

Setkávám se s lidmi, co se zdravé stravě a zdravému životnímu stylu už z principu posmívají. Je podle nich trapné dbát na nějaké zdravé zásady stravování a rozhodně to nemůže být dobré a nějak uspokojující. Tak já vám něco povím – zdravé vaření mě uspokojuje jako nikdy nic (v oblasti jídla :D) a jím tak bohatě a rozmanitě jako nikdy. Prostě si to strašně užívám a vy můžete se mnou!