Už dlouho jsem se chtěla nechat
řádně zvážit a zjistit poměr tuků x svalů v těle. V nedalekém výživovém
centru byla minulý týden akce. Hodinová konzultace s poradcem a s měřením
za dvě stovky místo sedmi set? Jako správného důchodce honícího všechny akční
slevy, mě tato příležitost nenechala chladnou :D
Takže jsem si šla nechat poradit
od výživového specialisty. Nebudu lhát, že jsem tušila nebo si spíš byla jistá,
že se toho asi moc nového nedozvím. Ale tak říkala jsem si, proč ne, třeba se
něco dozvím a především mi šlo o to měření.
Opomenu, že slečna výživová
poradkyně, která na mě padla, celou dobu spíš za stolem ležela, než seděla. Prý
špatný tlak. (Z pozdějšího povídání vyplynulo, že je velmi striktní fanatička,
co toho víc nejí, než jí, takže trochu úsměvné, že lidem se zdravím radí
člověk, který sám svoje zdraví a tělo příliš pod kontrolou nemá.) Také opomenu,
že její styl mluvy, jestli jím masíčko, šunčičku a rybičky mi lehce nadzvedával
žaludek a měla jsem chuť jí říct, že nejím pouze jatérka, ale to je můj osobní
problém, jelikož nesnáším zdrobněliny :D Nechci nějak urážet nebo kritizovat,
ale tyto detaily jsem si nemohla odpustit pro vykreslení situace.
Jinak jsme si se slečnou specialistkou v podstatě sedly. Po deseti minutách, kdy se snažila vést debatu typu „vy mi řeknete, co jíte, a já vám řeknu, co je na tom špatně“, shledala, že toho u mě moc špatně není a že se tedy nemáme o čem bavit. Logicky jsem navíc odmítla i její nabídku po tři měsíce mě provádět zdravým životním stylem za deset tisíc (aha, proto ta akce, jak nalákat nevinné duše :D) a tak jsme z módu „zákazník-poradce“ přešly do módu „kámošky u zeleného čaje“ a společně si zanadávaly na bílou mouku, antikoncepci a podobné jedy.
Jinak jsme si se slečnou specialistkou v podstatě sedly. Po deseti minutách, kdy se snažila vést debatu typu „vy mi řeknete, co jíte, a já vám řeknu, co je na tom špatně“, shledala, že toho u mě moc špatně není a že se tedy nemáme o čem bavit. Logicky jsem navíc odmítla i její nabídku po tři měsíce mě provádět zdravým životním stylem za deset tisíc (aha, proto ta akce, jak nalákat nevinné duše :D) a tak jsme z módu „zákazník-poradce“ přešly do módu „kámošky u zeleného čaje“ a společně si zanadávaly na bílou mouku, antikoncepci a podobné jedy.
Měla ta návštěva tedy smysl?
Rozhodně ano! Uvědomila jsem si, že nepotřebuju žádného výživového poradce,
jsem jím sama. Každý můžeme být sám sobě tím nejlepším poradcem, protože se
známe nejlépe. Ale není to zadarmo. Ve výživové poradně zaplatíte tisíce a oni
vám „na míru“ ušijí výživový plán. Stojí to tedy peníze. Nebo to může stát něco
jiného – čas. Sami si můžete sednout k internetu, ke knihám a studovat. A
zadarmo. A dozvíte se úplně stejné informace. Protože vygooglit se dá dneska už
opravdu vše. Takže záleží jen na vás, pokud radši dáte peníze a svěříte se do
rukou „odborníka“, proč ne. Taky ale můžete dát svůj čas a stát se „odborníkem“
sám. Jen to jen na vás. Někdo nemá čas a má peníze, někdo naopak.
Z „porady“ jsem ale odcházela
nadšená. Nejen proto, že jsem shledala svou „odbornost“ v oblasti výživy
:D Ale také proto, že mé měření dopadlo přímo skvěle! Všechny hodnoty (tuk,
svaly, voda v těle, BMI) mám (pro mě) ideální. Ale o tom zas v příštím
článku.
Žádné komentáře:
Okomentovat